Lucifer
Zmínku o Luciferovi nacházíme již ve starověkém Egyptě. Byl nazývám jménem Šu- bůh světla, vzduchu, moudrosti a života. Byl spojován s větry a různými atmosférickými jevy, ale také se označoval jako personifikace prostoru, kde vládne světlo a vzduch, tzv. prostoru mezi nebem a zemí. Byl pokládán za syna boha Atuma. Jako potomek a nástupce boha Stvořitele je Šu uváděn ve funkci panovníka. Nacházíme ho i v jiných kulturách, například v Řecku se označoval jako Fosforos. Latinsky se nazývá Lucifer, což znamená světlonoš.
Lucifer je nesmírně mocné a starodávné božstvo, které doporučuji zkoumat a navazovat s ním kontakty spíše zkušenějším adeptům. Na vyobrazeních ho poznáte podle toho, že má pyšný výraz ve tváři, pokud stojí, má nakročenou pravou nohu dopředu. Jeho barva je stříbrná a safírově modrá.
Zosobňuje inteligenci, činy, a moudrost. Také je to božstvo nadřazené všem menším bůžkům a elementálům vzduchu. V meditacích se většinou zjevuje jako mladý nádherný muž s pyšným a hrdým výrazem ve tváři, který má blonďaté vlasy a safírově modré oči a je oděn do bílé tuniky.
Povaha tohoto božstva je skrytá a jen tomu, kdo projde určitým zasvěcením je umožněno ji odhalit. Volí většinou nejnesnadnější a nejméně příjemnou cestu, jak dovést člověka k poznání.
Rituály se dělají nejlepe při východu slunce na vyvýšených místech. Neměli by se pamatovat a odříkávat z paměti, ale číst z knihy. Při rituálu je dobré použít meč, jako symbol moudrosti, inteligence a vzduchu.